Bludný kořen je prazvláštní strašidlo, neboť má vskutku originální způsob strašení. Straší právě tím, že se neukazuje. I když ho nikdy nikdo nespatřil, působí lidem neobyčejnou svízel. Bývá ukryt ve výmolech odlehlých lesních cest, v listí a jehličí u zapomenutých pěšin, nebo se zaplétá do kořenů stromů u starých rozcestníků. Takhle ukryt čeká na nešťastníka, který […]

O čarodějnicích a čarodějkách můžeme obecně říci, že to jsou ženy zabývající se magii. Pod tímto termínem však najdeme nejrůznější vědmy, kartářky, hádačky budoucnosti a jiné „komerční čarodějnice“, ale také bylinkářky, léčitelky a ženy provozující nejrůznější čarovné rituály. Čarodějnice jsou většinou zlé a svými kouzly škodí, kdežto čarodějky provozují bílou magii čímž pomáhají. Vzhled Na […]

Černá paní se v mnohém podobá paní bílé. Vypadá jako dáma urozeného původu a taktéž nosí u sebe svazek klíčů. Narozdíl od bílé paní však chodí v černém, neboť křesťanství sebou přineslo změnu pohřební barvy. Také ji spíš potkáte v hlubokých lesích nebo poblíž starých zřícenin, než na zámcích a jejich cimbuří. Většinou nenosí dlouhé […]

Byl to dlouhán s šedivým kabátem sahající mu až k patám, jenž měl samou kapsu. Nosil sebou velký pytel s kterým obcházel všechny domy se zlobivými a uřvanými dětmi. Nejvíc spadeno měl na malé ufňukánky, kterých měl plné kapsy.

Obyčejný čert se často podobal přitroublým lidem. Faráři v kostelích sice o čertech tvrdili, že umí víc než do pěti počítat, že ví o všem, co se kde šustne a že číhá za každým rohem – a lidé tomu také věřili.Když jim však prošla lecjaká darebačina bez čerta, usoudili, že čert přece jen nebude tak […]

Diblík byl jeden z domácích bůžků a skřítků. Přináší štěstí, peníze, pomáhá v hospodářství a také chodí krást. Povahu má však zlomyslnou a mstivou. Vše nasvědčuje tomu, že strašidlo vzniklo z posedu, což je rostlina s tlustým kořenem, v němž někteří lidé spatřovali podobu chlapečka. Posed podle jedné legendy pochází ze zubů čarodějnice. Zuby jí vybil […]

Když se obloha ztemní a kraj začnou křižovat hromy a blesky, můžete na vysoké skále zahlédnout divokého lovce. Sedí nehybně v sedle svého černého oře a hledí dolů do údolí, kde vody ničí úrodu a blesky bijí do chalup. Pokud zrovna neřádí bouře, uslyšíte jej, jak uprostřed temné noci loví se svými psy v lesích. […]

Tyto zdivočelé panny měly vlasy prorostlé různobarevnými žíněmi a rády nosily zelené sukně. Divoženky měly několik ztvárnění, a to od krásných dívek až po ošklivé ježibaby. Byly to ale v podstatě ženské bytosti žijící ve volné přírodě. Žily většinou v lesích, kde měly pod zemí rozsáhlé skrýše. Říká se že mluvily pozpátku a místo chůze […]

Chlupatá mechem porostlá obluda, která na hlavě nosila věnec z kapradí a lesních květů. Měl velice zlotřilou a prohnanou povahu. Dělal v lese pěknou paseku…honil divou zvěř, promněňoval se v různé překážky, aby náhodným poutníkům znepříjemňoval cestu. Ačkoliv byl příbuzný divoženek, za manželku si sháněl děvčata z vesnice. Číhal na ni v lese a pak ji […]

Říkalo se, že domácí oheň někdy chodí po stavení, ale neuškodí, když na něho nikdo nekřičí. I dnes občas slyšíme o tomto bubákovi ve zprávách. Přezdívají mu ale kulový blesk. Má podobu modré žhavé koule, co se zčistajasna objeví na obloze, přikrade se k někomu domů a po chvilce potulování zase zmizí. Lidé se ho […]