Strašidelné příběhy
Skříň
Březen 1, 2016
3

Jela jsem k babičce, ale musela jsem jet autobusem, protože se mamka s babičkou nebaví a vůbec s ní není v kontaktu. A protože mě strašně baví prolejzat půdy šla jsem prozkoumat i tu babiččinu. Babička tehdy jela na nákup a tudíž nikdo nebyl doma. Ještě jsem se pro jistotu podívala z okna a když bylo její auto za zatáčkou, zařvala jsem „JOO!!! celej baráček je teď můj a hlavně půda“…otevřela jsem dveře které se moc nepoužívali vyběhla jsem dřevěné schody, které byli stočené do spirály a vrzaly a stoupala jsem dál. Ááá už jsem nahoře.

Stála jsem před velkými starými dveřmi, byly dřevěné a těžké a ta klika jako ze zámku byla kovová a na konci zatočená. Bohužel byly dveře zamčené. Vedle zábradlí u schodů byla dřevěná krabička, tak jsem jí otevřela a uvnitř našla překrásně zdobený klíč. Odemkla jsem jím dveře a otevřela je. Rozvířil se tam velký mrak prachu, ale když prach ustal šla jsem dovnitř na průzkum.

Na půdě byli samé staré modely letadel, šaty, různé hračky, rozbitý lustr a veliká skříň. Já už nevím co všechno tam ještě bylo….ale objevila jsem tam velikou truhlu. Otevřela jsem ji a klekla si k ní. Uvnitř byli babiččiny věci z mladí. Měla tam spoustu fotek…byli tam staré knížky a úplně dole pod vším tím harampádím byl nějaký dopis. Byl zabalený v obálce, která však byla už roztržená. Tak jsem jí znovu otevřela a pustila se do čtení dopisu.

Psala to nějaká Mari a bylo ji tehdy 14 let. Stálo tam toto: Jednou jsme s mými 3 kamarády vyvolávali duchy dělali jsme to ze srandy, nic se nedělo bylo to u Marie doma. Najednou zazvonil mobil bylo přesně 22:22 Marie se lekla zvedla mobila ale nikdo tam nebyl. Kamarádi si samozřejmě dělali srandu…Jak všichni odešli domů tak si šla lehnout. Zase jí volalo ale to neznámé číslo. Lekla se a otočila se zády ke své velké sříni. Už usínala když slyšela jak se skříň pomalu otevírá. Byl slyšet její skřípaví zvuk….Marie se bála a dala si přes hlavu polštář a usnula.

Když se ráno probudila její skříň byla zavřená, tak si pomyslela, že to byl jen zlý sen. S úsměvem jí otevřela, ale zjistila že všechny její věci jsou jinak zpřeházené. Radši ji rychle zavřela a utíkala do školy. Kamarádi ihned poznali, že se něco děje. Samozřejmě že jí nevěřili a zase si z ní dělali srandu. Následující noc se to opakovalo a Marie už to nevydržela a šla se podívat co se děje. Otevřela skříň ale omráčilo jí silné  světlo až z toho omdlela.

Probudila se ráno v posteli. Bylo to zvláštní…byla sobota a zavolala oběma kamarádkám jestli se nechtějí stavit. Obě souhlasily a zachvíli dorazily. Sedly si všechny tři na postel začali si prohlížet knížky časopisy a vše možné. Marie už to nevydržela a začala se holkám svěřovat, co se jí za poslední tři noci dělo. Holky na sebe záškodně mrkly a pustily se do Marie. Jedna jí zavázala oči a druha jí vzala za nohy a vlekly jí ke skříni. Otevřeli skříň odvázali ji oči a než Marie stihla něco říct, strčili jí dovnitř. Marie zevnitř začala řvát „Holky pusťte mě prosím!!!“. Pak najednou jekot přestal a holky si řekly, že už jí to divadélko asi přestalo bavit a  skříň otevřely…

…dopis byl tady roztržený a chyběl tam zbytek. Já si povzdychla a teď nevím jak ten příběh skončil!!! Už jsem se chystala dolů zavřela jsem truhlu a pak jsem slyšela vrzat nějaká vrátka. Otočila jsem se a u druhého okénka jsem zahlédla velkou skříň.  Zvědavě jsem se k ní přiblížila a pomalu jsem jí otevřela ….CO??? a dala jsem si ruce přes rty….opravdu chcete vědět co tam bylo??….v rohu se krčila kostra nějaké dívky asi Marie a v ruce svírala zbytek dopisu! Já se lekla a běžela dolů. Naštěstí přijela babička, tak se mi ulevilo. Vše jsem jí řekla ale ona mi povídala že o žádném dopisu neví. Tak šla se mnou zpátky na půdu, abych jí ho mohla ukázat. Po žádné velké skříni ani po dopisu tu ale nebyly stopy. Babička se naštvala a pronesla „Takhle si země holčičko srandu dělat nebudeš!!! zítra pojedeš domů!!!!“ a odešla.

Já si sedla na zaprášenou zem a trucovala jsem. Když jsem se ale postavila, na zemi kde jsem seděla ležel ten zbytek dopisu. Zvedla jsem ho ale písmo bylo nečitelné. Dala jsem ho do ruky a běžela jsem dolů ze schodů a řvu „Babi babi mám to mám ten dopis!!!“…ukázala jsem jí ruku a z ruky mi kapla jen kapka krve. To se babička úplně naštvala a řekla, že nepojedu zítra domů ale hned teď!!!

Musela jsem si jít sbalit, sedla jsem na autobus a jela domu. Když jsem přijela mamka telefonovala a řekla mi, že babičku našli MRTVOU asi před půl rokem v nějaké skříni která byla na půdě…“Proto si hned tento den přijela viď, to si mi nemohla ani zavolat?“ ptala se mamka. Co se mi skutečně stalo jsem mamce neřekla, nic nevěděla, protože se o babičku nezajímala….ale mě to vrtá hlavou dodnes!!!

Zanech komentář

3 Komentáře do "Skříň"


Seřadit podle:   Nejnovější | Nejstarší | Nejlépe hodnocený
Host
Veronika
1 rok 8 měsíců před

Az na to ze drive nebyly telefony ok,

Host
Hugo Konstantin
1 rok 3 měsíců před

Ale byla pevná linka

Host
Gabriela
8 měsíců 23 dnů před

Hodně divné …. Když babička zemřela před půl rokem kdo byla teda ta osoba za kterou si jela když babička zemřela

wpDiscuz